Na trhu jsou v současnosti tři typy zvlhčovačů vzduchu: parní, ultrazvukové a přirozené odpařovače. Parní zvlhčovače nejsou tolik rozšířené, povíme si tedy víc o ultrazvukových zvlhčovačích a zvlhčovačích s přirozeným odpařováním, se kterými máme větší zkušenosti.
Jakou vodu používat pro zvlhčovače vzduchu?
Mnozí naši zákazníci se ptají, jestli do zvlhčovače přijde destilovaná voda. Doporučujeme raději používat vodu z vodovodu, protože odpařenou vodu ze vzduchu dýcháte a destilovaná voda nedělá lidskému tělu dobře.
Do zvlhčovačů nikdy nelijte horkou vodu. Nejenže byste mohli poškodit přístroj, ale navíc byste mohli uvolnit chemikálie z plastů do vody, odkud by se pak rozšířily ven. Je lepší mít kvalitní a nezávadné spotřebiče, u kterých je jakost plastů ověřená. U levných zvlhčovačů vzduchu je zřejmé, že plasty budou méně kvalitní.
Nenechávejte vodu v nádržce stát příliš dlouho a pravidelně ji vymývejte. Jako každá stojatá voda, i nádoba v odvlhčovači může posloužit pro množení bakterií, které by se pak mohly uvolnit do vzduchu a způsobit vám nemoci. Nádobku ale neumývejte chemickými prostředky, pokud možno zvolte přírodní a šetrné čistidlo. Nezapomínejte, že cokoliv se ocitne v nádržce se později rozptýlí do vzduchu. Pro dezinfekci nádrže vám bude stačit voda s kyselinou askorbovou (citronovou), nebo octová voda. Pomáhají i patrony do vody s nanostříbrem nebo iontovým stříbrem, které mají silné antibakteriální účinky.
A co vodní kámen?
Problémy s vodním kamenem jsou vidět mnohem víc u ultrazvukových zvlhčovačů vzduchu, které vodu a vše v ní obsažené rozbíjí na mikroskopické kapičky. Usazeniny minerálů se pak rozptylují po místnosti a mohou vytvořit bílý povlak na nábytku. Zabráníte tomu použitím vody s nízkým obsahem minerálů. Snížit minerály lze také doma převařením. Nebo dbejte na to, abyste v nádrži měli demineralizační filtr. S vodním filtrem, který zachytává nečistoty a připravuje vodu ke konzumaci, budete mít určitě úspěch.
Bílý povlak se vám doma tvořit nebude, pokud budete mít zvlhčovač vzduchu s přirozeným odparem. Ten totiž vodu nijak neupravuje, ani horkem, ani ultrazvukem. Princip je maximálně přírodní a šetrný a inspiraci nalezl v přírodě. Vzduch je proháněn přes vodní lázeň nebo smáčený filtr, a tím mu dodává vlhkost. Zároveň ho pročišťuje a omývá. Více o této chytré technologii se dozvíte zde.
Pozor na „převlhčení“ vzduchu
Máte-li doma jednoduchý zvlhčovač bez senzoru vlhkosti a vlhkoměru, pak určitě dbejte na to, abyste vzduch „nepřevlhčili“. Nad 60% relativní vlhkosti se začínají množit plísně a bakterie, které v domácnosti mít nechcete. Kontrolujte vlhkost vzduchu na vlhkoměru (např. na digitálních teploměrech, nebo se dá sehnat v běžných potřebách) a nenechávejte zvlhčovač běžet příliš dlouho.
Nebojte se použít esenciální olej
Většina zákazníků se nás ptá, zda je možné do zvlhčovačů nakapat esenciální olej. Možné to je, ale dávejte si velký pozor. Hodně totiž záleží na kvalitě používaných olejů a plastů, ze kterých je zvlhčovač vyrobený. Některé olejíčky mohou obal vašeho zvlhčovače naleptat, protože se jedná o silně koncentrované esenciální látky. Typickým případem je citronová esence, která ve 100% koncentraci slouží jako velmi účinný čisticí prostředek. Výrobci většinou určují, zda je přístroj vhodný pro použití s esenciálními oleji, nebo není, a ti nejlepší vyrábějí vlastní olejíčky přímo na míru svým zvlhčovačům vzduchu. Pokud to ale přesto chcete se svým přístrojem zkusit, doporučujeme se vyhnout 100% koncentracím a také nejlevnějším olejíčkům a nejdříve vyzkoušet na části přístroje, zda-li bude olej mít negativní vliv. Stačí 1 kapka oleje. Pokud ano, většinou se do pár minut na pokapaném místě objeví defekt, který připomíná leptané sklo. Plast se může lehce zvrásnit, zhrubne, zvlní se, nebo začne připomínat strukturu žvýkačky. V takovém případě olej do zvlhčovače nekapejte.
